Rozhodčí řád

JEDNACÍ ŘÁD ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ (ke stažení ve formátu PDF)

ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Základním účelem řízení před rozhodci Arbitrážní a rozhodčí společnosti, s.r.o. (dále jen „Společnost“) je efektivní vyřešení majetkového sporu mezi účastníky. Všichni rozhodci postupují v řízení bez zbytečných formalit a v rámci možností se vždy pokusí oba účastníky rozhodčího řízení dovést ke smíru.
(2) Společnost není stálým rozhodčím soudem dle ust. § 13 zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“), pouze poskytuje administrativní a organizační zázemí spolupracujícím rozhodcům zapsaným v Seznamu rozhodců vedeném touto Společností (dále jen „Rozhodci“), kteří vedou rozhodčí řízení dle pravidel stanovených Jednacím řádem pro rozhodčí řízení Společnosti, a to včetně rozesílání a přijímání veškerých zásilek. Společnost vede seznam Rozhodců. Jednotlivým Rozhodcům je doručováno za účelem zefektivnění řízení do sídla Společnosti.
(3) Společnost schválila následující Jednací řád pro rozhodčí řízení (dále jen „Jednací řád“), jímž se budou řídit Rozhodci zapsaní v Seznamu rozhodců vedeném Společností a všichni účastníci rozhodčího řízení v kauzách jimi rozhodovaných.
§ 2

Jednací řád

(1) Jednací řád upravuje postup Rozhodců a účastníků v rozhodčím řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k zachovávání zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob.
(2) Rozhodci rozhodují majetkové spory, jestliže je jejich pravomoc pro daný spor založena:
  1. platnou rozhodčí smlouvou nebo rozhodčí doložkou dle ust. § 2 a § 3 zákona o rozhodčím řízení,
  2. písemnými projevy účastníků v již zahájeném rozhodčím řízení, ze kterých je patrná nepochybná vůle podřídit se pravomoci Rozhodce.
(3) Majetkové spory rozhodované v rozhodčím řízení dle Jednacího řádu projednává a rozhoduje buď jediný Rozhodce, nebo rozhodčí senát (dále jen „Senát“). Senát je vždy tříčlenný, složený z rozhodců vedených v seznamu Společnosti.
(4) Jediným Rozhodcem je rozhodován spor, jehož hodnota předmětu sporu, nepřihlížejíc k příslušenství, nepřevyšuje částku ve výši 2.000.000,-Kč (slovy dva miliony korun českých).
(5) Senátem jsou rozhodovány všechny ostatní majetkové spory. Senát rozhoduje většinou hlasů v neveřejném hlasování. Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má Senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku k hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší. Úkony Senátu činí jeho předseda.
(6) Tam, kde má příslušnost k projednání a rozhodnutí Senát, Společnost neprodleně jmenuje ze Seznamu rozhodců vedeného Společností Rozhodce za stranu žalující a Rozhodce za stranu žalovanou. Současně takto jmenované Rozhodce vyzve, aby se ve lhůtě 7 dnů dohodli na předsedovi Senátu, a to osobě vedené v Seznamu rozhodců Společnosti.
(7) Rozhodčí řízení podle Jednacího řádu je jednoinstanční.
(8) Nedohodnou-li se účastníci řízení jinak, je rozhodčí řízení podle Jednacího řádu neveřejné.
(9) Jednací řád je v platném a účinném znění zveřejňován na internetových stránkách Společnosti www.rozhodcispolecnost.eu (dále jen „internetové stránky“). Jeho změny a doplňky jsou účinné od okamžiku jejich zveřejnění na internetových stránkách, pokud není stanoveno datum pozdější.
§ 3

Rozhodci

(1) Rozhodcem spolupracujícím se Společností je fyzická osoba zapsaná v Seznamu rozhodců (dále jen „Rozhodce a Seznam“). Seznam může být Společností průběžně měněn či doplňován. Seznam vede Společnost a je veřejně zpřístupněn na internetových stránkách.
(2) Rozhodcem vedeným v Seznamu může být pouze osoba, která je vzhledem ke svému odbornému a morálnímu profilu zárukou korektního a odpovědného vedení rozhodčího řízení a rozhodování v něm. Rozhodcem může být pouze občan České republiky, který je zletilý a způsobilý k právním úkonům. Rozhodce je ve výkonu své funkce nezávislý a nestranný. O skutečnostech, které se dozví během výkonu své funkce je povinen zachovávat mlčenlivost, pokud nebyl této povinnosti zproštěn. Rozhodce mohou mlčenlivosti zprostit účastníci rozhodčího řízení.
(3) Jediným Rozhodcem nebo předsedou Senátu může být pouze osoba s ukončeným vysokoškolským právnickým vzděláním.

ČÁST DRUHÁ
ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

Hlava I.
Obecná ustanovení
§ 4

Jednací místo

(1) Jednací místo je v sídle Společnosti.
(2) Pokud tím nebudou podstatně zasažena práva účastníků, může být spor rozhodnut na jiném místě (sídlo, bydliště Rozhodce).
(3) Na základě dohody účastníků lze jednání konat na jiném místě České republiky.
§5

Jazyk řízení

(1) Řízení se koná a rozhodnutí se vydává v českém jazyce. Tlumočení do cizího jazyka je možné zajistit na žádost některého z účastníků. Rozhodce na takovou žádost účastníků a na jejich účet zabezpečí službu tlumočníka, případně obstará také překlad rozhodnutí, jakož i jiných písemností.
(2) Pro účel rozhodčího řízení se považují za rovnocenné český a slovenský jazyk.
§ 6

Předkládání písemností

(1) Veškeré písemnosti týkající se rozhodčího řízení jsou účastníci povinni předložit v takovém počtu, aby každá ze stran a Rozhodce obdrželi po jednom vyhotovení. Jedno vyhotovení, které je určeno pro Rozhodce, musí být v originále nebo úředně ověřené fotokopii.
(2) Písemnosti, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají v českém jazyce, jazyce kontraktu nebo v jazyce, ve kterém spolu účastníci korespondovali. Rozhodce je oprávněn podle vlastní úvahy nebo na návrh účastníků vyžádat od účastníka, který písemnost předložil, překlad do češtiny nebo zajistit takový překlad na jeho náklad.
§ 7

Rozhodné právo

(1) V rozhodčím řízení se řeší spory podle příslušných hmotných norem českého práva, pokud se účastníci platně nedohodnou jinak.
(2) Rozhodce je oprávněn rozhodnout spor podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, pokud si to účastníci sjednali do zahájení řízení.
§ 8

Doručování

(1) Písemnosti se v průběhu rozhodčího řízení zasílají účastníkům řízení, a to na adresy uvedené v žalobě, případně žalobcem označené. Za adresu se pro účely doručování považuje též elektronická adresa.
(2) Veškeré písemnosti doručované účastníkům mohou být doručovány Společností, Rozhodcem, či osobami pověřenými Společností nebo Rozhodcem, které zajistí potvrzení převzetí písemnosti, popř. odmítnutí jejího převzetí nebo jiné okolnosti, důležité pro doručení.
(3) Jestliže účastník po zahájení řízení změnil adresu, je povinen tuto skutečnost písemně oznámit Společnosti. Pokud účastník tuto povinnost nesplní, je doručení platně provedeno odesláním písemností způsobem uvedeným v § 8 odst. 1 Jednacího řádu.
(4) Rozhodce není vázán dohodami stran smluvního vztahu, ve kterých pro případné řešení sporů z tohoto vztahu vzniklých, sjednávají pravomoc Rozhodce jmenovaného Společností, a kterými mezi sebou sjednávají pravidla o vzájemném informování o změně adres pro doručování. K těmto ujednáním Rozhodce však může přihlédnout.
(5) Má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, doručuje se pouze tomuto zástupci. Písemnost se doručuje i účastníku řízení v případě, že má účastník v řízení něco vykonat osobně nebo rozhodne-li tak Rozhodce.
(6) Žaloby, vyjádření k žalobám, předvolání a rozhodnutí se zasílají doporučeným dopisem s doručenkou do vlastních rukou výhradně jen adresáta dle podmínek držitele poštovní licence nebo v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů. Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nelze-li zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující orgán písemnost Rozhodci a uvede, ve který den nebyl adresát zastižen. Rozhodce prostřednictvím Společnosti vyvěsí na úřední desce Společnosti výzvu k vyzvednutí písemnosti u Společnosti na adrese Nešverova 683/2, 779 00 Olomouc. Obsah úřední desky bude zveřejněn také na internetových stránkách. Písemnost se pak považuje za doručenou desátým dnem po dni vyvěšení. To platí i v případech, kdy se účastník v místě doručení nezdržuje, ale změnu adresy neoznámil, pokud z rozhodčí doložky nevyplývá něco jiného. Při doručování účastníku, který nebyl doručujícím orgánem zastižen, platí, že nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí Rozhodci a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce Společnosti, na adrese Nešverova 683/2, 779 00 Olomouc. Obsah úřední desky bude zveřejněn také na internetových stránkách. Odepře-li adresát nebo příjemce písemnosti přijmout doručovanou písemnost, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí písemnosti bylo odepřeno; o tom musí být adresát nebo příjemce písemnosti poučen.
(7) Jiné písemnosti mohou být doručeny doporučeným nebo obyčejným dopisem, telegraficky, telefaxem, prostřednictvím veřejné datové sítě nebo pověřené osoby (např. zaměstnanec Společnosti, kurýr), která zajistí potvrzení převzetí písemnosti, odmítnutí jejího převzetí nebo jiné okolnosti důležité pro doručení.
(8) Rozhodce má právo při rozhodování využít institutu opatrovníka. Jestliže se nepodařilo doručit písemnost na adresu účastníka uvedenou v odst.1, a jestliže si tento účastník nezvolil ani právního zástupce ani zmocněnce k přijímání písemností, aniž platí fikce dle předchozích odstavců, je Rozhodce oprávněn jmenovat takovému účastníku opatrovníka k přijímání písemností. Usnesení o ustanovení opatrovníka pro přijímání písemností se doručuje pouze ustanovenému opatrovníku a ostatním účastníkům řízení. Účastníku, jemuž byl opatrovník ustanoven, je usnesení platně doručeno uplynutím 10 dnů ode dne jeho vyvěšení na úřední desce Společnosti, na adrese Nešverova 683/2, 779 00 Olomouc. Informace týkající se ustanovení opatrovníka budou informativně zveřejněny také na internetových stránkách. Další písemnosti určené pro účastníka, jemuž byl opatrovník k přijímání písemností ustanoven, se doručují pouze tomuto opatrovníku. Společnost rovněž zabezpečuje styk s orgány státní správy v souvislosti se součinností při doručování.
(9) Pokud není stanoveno jinak, platí ustanovení §45 až §50l zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění.
§ 9

Navrácení úkonu

Jestliže se některý z účastníků do rozhodnutí ve věci nemohl z vážných důvodů řízení zcela nebo zčásti zúčastnit, nebo jestliže zmeškal bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění nebo bránění svého práva, učiní Rozhodce k návrhu tohoto účastníka přiměřená opatření, aby mohl to, co zmeškal, vykonat dodatečně.
§ 10

Zajištění důkazů a předběžná opatření

(1) Po podání žaloby, avšak před vydáním rozhodnutí ve věci samé, může již určený nebo jmenovaný Rozhodce v naléhavých případech na žádost účastníka zajistit důkaz a k tomu účelu stanovit jednoho nebo i více znalců, anebo učinit jiné vhodné opatření.
(2) Ukáže-li se v průběhu řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterýkoliv z účastníků požádat příslušný soud o nařízení předběžného opatření. O podání takového návrhu je strana povinna uvědomit Rozhodce.
Hlava II.
Zahájení řízení
§ 11

Podání žaloby

(1) Rozhodčí řízení se zahajuje doručením žaloby (návrhu na vydání rozhodčího nálezu) s náležitostmi uvedenými v §12 Jednacího řádu. Společnost je povinna na prvopisu žaloby nesmazatelným způsobem vyznačit den, kdy bylo dle tohoto Jednacího řádu řízení zahájeno a přidělit mu číslo jednací.
(2) Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení podle Sazebníku nákladů za rozhodčí řízení.
(3) Nebylo-li v rozhodčí smlouvě nebo rozhodčí doložce stranami dohodnuto jinak, považuje se za datum podání žaloby den, kdy byla žaloba doručena Společnosti.
(4) Podání účastníkem řízení může být učiněno písemně, faxem nebo v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů. Podání se zasílají na adresu sídla Společnosti. Doručení faxem nebo elektronickou poštou musí být doplněno do tří dnů písemným vyhotovením. Veškerá komunikace účastníka s Rozhodcem či Společností musí být vedena v písemné formě, není-li ujednáno jinak.
§12

Náležitosti žaloby

(1) V žalobě musí být uvedeny tyto náležitosti:
  1. označení účastníků sporu, a to jménem a příjmením, bydlištěm (adresou pro doručování včetně případných elektronických adres) a rodným číslem (datem narození) v případě fyzické osoby, dále také identifikačním číslem a místem podnikání v případě podnikající fyzické osoby a obchodní firmou nebo názvem, sídlem, identifikačním číslem v případě právnické osoby. Jsou-li účastníci zastoupeni zástupcem na základě plné moci, též údaji o zástupci,
  2. odkaz na rozhodčí smlouvu, podle níž je pravomoc Rozhodce dovozována,
  3. cena předmětu sporu,
  4. vylíčení skutkového stavu věci, případně právního stavu věci, na kterém žalobce zakládá své žalobní nároky,
  5. označení důkazních prostředků, jimiž žalobce své žalobní nároky prokazuje, zpravidla, jsou-li navrhovány důkazy listinami, které má žalobce v držení, připojí k žalobě jejich originál popř. ověřenou kopii,
  6. navrhované znění výroku rozhodčího nálezu (čeho se žalobce domáhá, žalobní nárok),
  7. datum a místo sepsání žaloby a podpis žalobce, popř. jeho zástupce; elektronický podpis žalobce podle zvláštního právního předpisu, je-li žaloba podávána elektronicky,
  8. žádost o expresní vyřízení věci, pokud se jí žalobce domáhá.
(2) K žalobě musí být připojeny:
  1. doklad o právní subjektivitě stran ne starší než 3 měsíce,
  2. plná moc právního zástupce, pokud je žalobce zastoupen,
  3. doklad o zaplacení poplatku za řízení, popř. expresního příplatku,
  4. listina popř. kopie listiny, která obsahuje rozhodčí smlouvu.
(3) Žalobce podávající více žalob může se Společností dohodnout jiný způsob prokazování právní subjektivity.
§ 13

Odstranění vad žaloby

(1) Pokud žaloba neobsahuje náležitosti stanovené v §12 Jednacího řádu (žaloba není řádně podána) nebo nejsou přiloženy potřebné listiny, vyzve Rozhodce prostřednictvím Společnosti žalobce písemně, aby zjištěné vady odstranil ve lhůtě, kterou k tomuto účelu určí. Do odstranění uvedených vad se žaloba věcně neprojednává a neběží lhůty pro vydání rozhodnutí.
(2) Jestliže ve lhůtě k tomu podle odst. 1 určené nebudou nedostatky žaloby odstraněny, Rozhodce řízení usnesením zastaví. Na tento následek musí být žalobce ve výzvě dle odst. 1 upozorněn.
§ 14

Přerušení řízení

(1) Projednávání sporu může být na základě žádosti všech účastníků nebo z podnětu Rozhodce z vážného důvodu na určitou dobu přerušeno. O přerušení řízení rozhoduje Rozhodce usnesením. Po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, se v řízení pokračuje, pokud nebylo rozhodnuto o prodloužení doby přerušení.
(2) Řízení se přeruší vždy, ztratí-li některý z účastníků řízení způsobilost být účastníkem řízení. Umožňuje-li to povaha věci, pokračuje Rozhodce v řízení poté, co je mu prokázáno právní nástupnictví takového účastníka. V opačném případě Rozhodce usnesením řízení zastaví. V tomto případě může Rozhodce řízení přerušit do doby, než mu bude účastníky řízení prokázáno zhojení této překážky řízení.

Hlava III.
Příprava projednání sporu

§ 15

Vyjádření k žalobě

(1) Rozhodce uvědomí o podání žaloby žalovaného, kterému prostřednictvím Společnosti zašle kopii žaloby s příslušnými písemnostmi.
(2) Současně Rozhodce vyzve prostřednictvím Společnosti žalovaného, aby do 10 dnů od doručení žaloby předložil k ní své písemné vyjádření doložené důkazy, jichž se žalovaný dovolává. V případě, že tak žalovaný neučiní, považují se skutečnosti v žalobě uvedené za nesporné a má se za to, že žalovaný nárok, který je žalobcem vůči němu uplatňován, uznává.
§ 16

Vyloučení Rozhodce, znalce a tlumočníka

(1) Každý z účastníků je oprávněn uplatnit námitku podjatosti Rozhodce. Námitka podjatosti musí být podložena konkrétními důkazy o skutečnostech zakládajících pochybnosti o nepodjatosti Rozhodce.
(2) O vyloučení Rozhodce z důvodu podjatosti rozhoduje na základě uplatněné námitky Společnost.
(3) Rozhodce je povinen bez odkladu oznámit účastníkům a Společnosti všechny okolnosti, které by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti a pro něž by byl jako Rozhodce vyloučen. Jsou-li dány důvody pro vyloučení Rozhodce, je Rozhodce povinen se funkce vzdát. Vzdá-li se Rozhodce funkce nebo bude-li námitce podjatosti vyhověno, bude Společností neprodleně jmenován nový rozhodce.
(4) Ustanovení odst. 1 až 3 se vztahuje přiměřeně též na znalce a tlumočníky.
§ 17

Rozhodování o pravomoci

(1) Rozhodce je oprávněn rozhodovat o své pravomoci. Dospěje-li k závěru, že jeho pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodne usnesením o zastavení řízení.
(2) Námitky nedostatku pravomoci zakládající se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, nejde-li o neplatnost z důvodu, že ve věci nebylo možno rozhodčí smlouvu uzavřít, může strana uplatnit nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícího se věci samé.
§ 18

Příprava projednávání sporu

Rozhodce učiní veškerá opatření potřebná k rychlému a hospodárnému projednání a rozhodnutí sporu. Shledá-li to nutným, je oprávněn vyžádat od stran písemná stanoviska, důkazy a další písemnosti a stanovit k tomuto účelu přiměřenou lhůtu.
§ 19

Vedlejší účastníci

Kromě žalobce a žalovaného se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na výsledku rozhodčího řízení. O přistoupení vedlejšího účastníka rozhoduje Rozhodce. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení.

Hlava IV.
Průběh řízení

§ 20

Způsob rozhodování sporu

(1) Rozhodce rozhoduje spor bez ústního jednání na základě předložených písemností.
(2) Ústní jednání se koná tehdy, pokud to Rozhodce považuje za potřebné k řádnému posouzení věci. O čase a místě konání ústního jednání vyrozumí Rozhodce účastníky předvoláním, které jim musí být doručeno tak, aby měl každý z účastníků nejméně 10 dnů na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání. Se souhlasem účastníků může být tato lhůta kratší.
(3) Průběh ústního jednání musí být zachycen v protokolu o ústním jednání, který podepisuje Rozhodce, popř. Rozhodci Rozhodčího senátu. Protokol o jednání sepisuje osoba určená Rozhodcem.
(4) V případě, že se žalovaný bez včasné, řádné a odůvodněné omluvy k ústnímu jednání nedostaví, a pokud to žalobce, který se k jednání dostavil, navrhne, pokládají se skutková tvrzení žalobce obsažená v žalobě za nesporná a na tomto základě může Rozhodce vydat rozhodčí nález pro zmeškání, pokud byl na tuto skutečnost žalovaný upozorněn.
(5) Ve výjimečných případech může být nařízené ústní jednání usnesením odročeno. Může tak být učiněno na základě úvahy Rozhodce, nebo na základě předchozí písemné omluvy účastníka řízení. Omluva musí být důvodná, musí být účastníkem odůvodněna a doložena potřebnými důkazy prokazujícími její opodstatnělost, důvod omluvy musí být dále přezkoumatelný. V usnesení o odročení se uvede den, kdy se bude konat další ústní jednání. Předvolání k dalšímu ústnímu jednání se již účastníkům nedoručuje.
§ 21

Vzájemná žaloba a námitka započtení

(1) Do rozhodnutí ve věci samé je žalovaný oprávněn v již zahájeném rozhodčím řízení uplatnit svůj vzájemný nárok vůči žalobci:
  1. vzájemnou žalobou v případě uplatnění vyššího nároku, než který byl uplatněn žalobou nebo
  2. námitkou započtení v případě uplatnění nároku nižšího nebo stejné výše, jaký byl uplatněn žalobou.
(2) Jestliže žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným podáním vzájemné žaloby nebo opožděným vznesením námitky započtení, může mu být uložena náhrada zvýšených nákladů, které tím vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh žalobce s tím spojených. Za opožděné podání vzájemné žaloby nebo vznesení námitky započtením se zejména považuje podání, které je zasláno po lhůtě určené Rozhodcem k vyjádření žalovanému.
(3) Na vzájemnou žalobu a námitku započtení se přiměřeně vztahují ustanovení upravující náležitosti žaloby.
§ 22

Pokus o smír

(1) Rozhodce je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu rozhodčího řízení účastníky k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k uzavření tohoto smíru.
(2) Jestliže v průběhu rozhodčího řízení účastníci uzavřou smír a zároveň o to požádají, vydá Rozhodce smír formou rozhodčího nálezu, jehož obsahem bude dohoda účastníků o předmětu sporu, neodporuje-li obsah této dohody právním předpisům.
§23

Dokazování

(1) Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokazování svých tvrzení. Za důkaz přitom může sloužit vše, čím lze prokázat skutková tvrzení.
(2) Rozhodce je oprávněn vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.
(3) Není třeba prokazovat skutečnosti obecně známé, jakož i právní předpisy uveřejněné ve Sbírce zákonů České republiky.
(4) Rozhodce rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
(5) Listinné důkazy předkládá účastník v originálech nebo úředně ověřené kopii.
Rozhodce je oprávněn po předložení důkazu v originále nebo úředně ověřené kopii založit do spisu neověřenou kopii listinného důkazu.
(6) Rozhodce může rozhodnout o tom, že bude vyslechnut svědek a o způsobu jeho výslechu.
(7) Rozhodce může vyslýchat svědky, znalce a účastníky řízení, jen když se k němu dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy může provádět jen tehdy, jsou-li mu poskytnuty.
§ 24

Hodnocení důkazů

(1) Rozhodce hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.
(2) Listiny vydané státními orgány České republiky v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.

Hlava V.
Skončení řízení

§ 25

Rozhodnutí

(1) Rozhodčí řízení se podle tohoto Jednacího řádu končí vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení (dále jen „rozhodnutí“). Rozhodnutí se vydává zpravidla do 3 měsíců od řádného podání žaloby a zaplacení poplatku za rozhodčí řízení, popř. expresního příplatku. Při expresním řízení se rozhodčí nález vydá zpravidla do 1 měsíce od řádného podání žaloby a zaplacení poplatku za rozhodčí řízení, popř. expresního příplatku.
(2) Jestliže dojde před vydáním rozhodnutí ke změně žaloby, běží nová 3 měsíční lhůta (1 měsíční při urychlení) ode dne doručení změny žaloby a doplnění případných náležitostí dle § 13 Jednacího řádu. To však neplatí, pokud změna žaloby spočívá jen v omezení žalobního návrhu.
§ 26

Vydání rozhodčího nálezu

(1) Rozhodčím nálezem se rozhoduje o věci samé. V jiných případech než ve věci samé je rozhodováno usnesením.
(2) Rozhodce rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Pro rozhodčí nález je rozhodující stav věci v době jeho vydání.
(3) Rozhodčí nález obsahuje údaje uvedené v § 27 Jednacího řádu. Součástí výroku rozhodčího nálezu je rozhodnutí o věci samé a rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů řízení. Z odůvodnění rozhodčího nálezu musí být patrno, jaké důkazy Rozhodce provedl, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, které skutečnosti vzal za prokázané a které nikoliv a o která skutková zjištění své rozhodnutí opřel. Rovněž musí z odůvodnění vyplývat, proč nebyly provedeny další důkazy. Z odůvodnění musí být patrno, podle kterých zákonných ustanovení Rozhodce rozhodoval. Jestliže Rozhodce ve věci rozhodoval podle zásad spravedlnosti (§ 7 odst. 2 Jednacího řádu), musí být rovněž tato skutečnost uvedena v odůvodnění.
(4) Rozhodčí nález nemusí být odůvodněn v případech, kdy se nárok považuje za uznaný dle § 15 odst. 2 Jednacího řádu a také v případě, je-li návrh kterékoliv ze stran sporu vyřešen uzavřením smíru ve formě rozhodčího nálezu.
(5) Výrok rozhodčího nálezu na peněžité plnění může být vyjádřen v cizí měně, vyžadují-li to okolnosti případu a neodporuje-li to právním předpisům.
(6) Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k plnění, je lhůta k plnění 3 dny od právní moci rozhodnutí, pokud Rozhodce nestanoví lhůtu jinou.
(7) Je-li dostatečně objasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, je Rozhodce oprávněn rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto samostatně.
(8) Je-li objasněn základ projednávané věci, avšak nárok zůstává sporným co do výše, je Rozhodce oprávněn nejprve rozhodnout o základu tohoto nároku, a to mezitimním rozhodčím nálezem a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku.
(9) Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitimní rozhodčí nález.
(10) Rozhodčí nález musí být doručen účastníkům dle příslušných ustanovení o doručování dle tohoto Jednacího řádu.
(11) Rozhodčí nález je konečný a závazný.
§ 27

Obsah rozhodčího nálezu

Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:
  1. jméno Rozhodce nebo členů Rozhodčího senátu,
  2. datum a místo vydání rozhodčího nálezu,
  3. číslo jednací,
  4. označení účastníků a vedlejších účastníků a jejich zástupců,
  5. předmět sporu,
  6. výrok zahrnující také rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů řízení,
  7. odůvodnění,
  8. poučení o vykonatelnosti,
  9. podpis rozhodce, popř. předsedy Rozhodčího senátu.
§ 28

Doplnění a oprava rozhodčího nálezu

(1) Na žádost účastníka, podanou do 15 dnů ode dne doručení rozhodčího nálezu účastníku je Rozhodce oprávněn vydat doplňující rozhodčí nález, jestliže se ukáže, že rozhodčím nálezem nebylo rozhodnuto o všech žalobou uplatněných nárocích účastníků. Na doplňující rozhodčí nález se jinak použijí všechna ustanovení Jednacího řádu o rozhodčím nálezu.
(2) Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví Rozhodce kdykoliv na žádost kteréhokoliv účastníka řízení nebo i z vlastního podnětu a opravené vyhotovení rozhodčího nálezu zašle prostřednictvím Společnosti neprodleně účastníkům.
§ 29

Právní moc a vykonatelnost rozhodčího nálezu

(1) Rozhodce je povinen do 10 dnů od vydání rozhodčího nálezu, tento předat Společnosti k jeho rozeslání účastníkům řízení.
(2) Rozhodčí nález nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí. Po nabytí právní moci a vykonatelnosti opatří na požádání strany Rozhodce prostřednictvím Společnosti rozhodčí nález doložkou právní moci a vykonatelnosti.
(3) Účastníci jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu rozhodnutí (exekuci) v souladu s příslušným právním řádem.
§ 30

Zastavení řízení bez vydání rozhodčího nálezu

(1) Není-li ve sporu vydán rozhodčí nález, rozhodne Rozhodce usnesením.
(2) Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:
  1. v případech, kdy žaloba byla za řízení žalobcem vzata zpět,
  2. v případě, že účastník neuhradí poplatek za rozhodčí řízení dle Sazebníku nákladů rozhodčího řízení,
  3. dohodnou-li se účastníci na ukončení sporu, aniž by požádali Rozhodce o vydání uzavřeného smíru formou rozhodčího nálezu dle §22 Jednacího řádu,
  4. jestliže Rozhodce dospěje k závěru, že jeho pravomoc k rozhodnutí není dána,
  5. neodstraní-li žalobce vady dle § 13 Jednacího řádu.
V případě, že dojde pouze k částečnému zpětvzetí žaloby ve smyslu ust. § 25 odst.2 Jednacího řádu, nevydává Rozhodce usnesení, jímž se toto částečné zpětvzetí připouští.
Pro vydání usnesení Rozhodce platí přiměřeně ustanovení pro vydání rozhodčího nálezu.
§ 31

Rozhodnutí o nákladech rozhodčího řízení

(1) Náklady rozhodčího řízení budou Rozhodcem stanoveny podle Sazebníku nákladů rozhodčího řízení.
(2) Účastníkovi, který měl ve věci plný úspěch, případně měl-li neúspěch pouze v nepatrné části, přizná Rozhodce náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění jeho práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.
(3) Měl-li účastník řízení úspěch ve věci jen částečný, Rozhodce náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně rozhodne, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo.
(4) Účastník řízení, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení, jestliže svým jednáním nezavdal příčinu k podání žaloby.
(5) Byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh na vydání rozhodčího nálezu, který byl podán důvodně je povinen hradit náklady řízení žalovaný.
(6) Rozhodce přizná náhradu nákladů rozhodčího řízení dle zásad předchozích odstavců subjektu, který tyto náklady vynaložil, a nebyly účastníky zálohovány.
(7) Jsou-li dány důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí Rozhodce výjimečně náhradu nákladů rozhodčího řízení zcela nebo zčásti přiznat.

ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 32

Společná ustanovení

(1) Veškerá podání stran sporu musí být směřována a považují se za doručené doručením na adresu sídla Společnosti, stejně tak jako veškeré platby na náklady rozhodčího řízení se považují za zaplacené připsáním na účet Společnosti.
(2) Právní vztahy tímto Jednacím řádem výslovně neupravené, se řídí ustanoveními zákona o rozhodčím řízení. Nestanoví-li zákon o rozhodčím řízení nebo tento Jednací řád jinak, užijí se na rozhodčí řízení přiměřeně též ustanovení zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění.
(3) V případě, že v řízení podle tohoto Jednacího řádu činí úkony Společnost, činí tyto úkony jejím jménem jednatel Společnosti, který může jednotlivými úkony administrativní povahy pověřit zaměstnance Společnosti.
(4) Pokud se v tomto Jednacím řádu použije termín Rozhodce, má se tím podle povahy věci na mysli i Senát.
§ 33

Ustanovení přechodná a závěrečná

(1) Tento Jednací řád se použije pro všechna rozhodčí řízení zahájená po jeho účinnosti.
(2) Dosavadní probíhající řízení se řídí Jednacím řádem účinným ke dni podání žaloby.
(3) Všechny předchozí jednací řády vydané Společností se účinností tohoto Jednacího řádu ruší.
(4) Tento Jednací řád nabyl účinnosti dne 01.10.2010.

Arbitrážní a rozhodčí společnost, s.r.o.